luxus

1. ledna 2018 v 0:16 | Death Lune Gothic Rose
 

Stromy a hroby

19. prosince 2017 v 17:23 | Death Lune Gothic Rose |  Malby/Kresby/Omalovánky


Ostnatý drát

19. prosince 2017 v 13:17 | Death Lune Gothic Rose
Láska je mrtvá bohužel existuje
Vzpomínky v hlavě jako kulka
Trpí ten kdo se zamiluje
Tomu se říká láska

Bolest v srdci ze ztráty
Lásky co navěky spí v hrobě
Kolem srdce ostnaté dráty
Vzít život sobě

A ukončit tu hroznou bolest
Láska je kurva
Větru tichý šelest
Bolí mne ze všeho hlava

Chci být mrtvá a spát v hrobě
Navždy být s tebou
Žal utápět v hudbě
Ruce mne zebou

Venku padá sníh
A jako bílé slzy padají na ulici
Města a ďábel na saních
Ta obrovská bolest v srdci

Jít cestou be tebe?
To asi vážně nejde
Když srdce mne zebe?
Ten kdo miluje odejde

 


Smutek

19. prosince 2017 v 5:09 | Death Lune Gothic Rose
Smutek, bolest, vzpomínky a chuť zemřít. Je mi čím dál hůře. Nemám náladu na nic ani na ten debilní život. Jo už mne vše jen sere a deprimuje. Jedno cigáro v hubě zadruhým... Každou chvíli dořezaný ruce a chuť si ty žíly podjebat. Jo mám chuť se tak akorát zabít. Jinak na nic jiného. Deprese je čím dále větší a nechuť k čemukoli taky. Jo vše mne deprimuje. A nevím proč. Jdu si zapálit další cigaretu a rozmýšlet nad tím nad čím doteď. Rozjímat jesli tento skurvený život má vůbec ještě smysl či to definitivně ukončit. No ....


Deprese spleť různých příběhů

19. prosince 2017 v 4:19 | Death Lune Gothic Rose
Seděla tiše v prázdné místnosti a plakala. Byla stále sama. Slzy ji tekli po tvářích. Nikdo ji neměl rád. Alespoň v její hlavě. Bylo ji sedmnáct let. Přítel ji nedávno opustil, takže byla psychicky v háji. Začala trpět lehkou depresí. No jako diagnostikovaný jako nemoc. Ne jen, že si to myslela, že ji má. Skončila u psychiatra. Kvůli pak i zjištěné šikaně na střední. Ležela na podlaze a bylo ji smutno. Chyběl jí. Moc ji chyběl.


Byla v depresi. Milovala ho. Po tom co se s ní rozešel zemřel v nemocnici. Byl smrtelně nemocný, ale o tom ona nevěděla. Zemřel na rakovinu . Nevěděla, že je nemocný a, že se s tím narodil. Bylo mu čerstvých osmnáct let. Po jeho pohřbu se oběsila.


Byla mladá. Bylo ji teprve třináct. Rodiče rozvedený a ona v depresích. Ale nikdo o nich nevěděl. Jen její máma a nevlastní táta. Byla odlišná. S lidmi se moc nebavila no spíš oni s ní. Byla osamělá. Ráda chodila v černé barvě, ale nebyla gothic ani emo. Jen se jí líbila černá barva. Za to se ji ostatní smáli a začli ji šikanovat nejprve kvůli vzhledu, pak tomu že byla zamilovaná do spolužáka a nakonec to vyůstilo v posměchy, že je tlustá. A to už v tè době byla relativně dost hubená. Ale ostatní si vždy našli proč a za co ji šikanovat. Věděli, že je hubená, ale pro to je to o to více bavilo.

Snášela to dva roky, ale začla se sebepoškozovat. Nejprve pálení žehličkou na vlasy a pak cigaretami aby to nebylo tolik vidět. Pak se začla řezat do kotníků. Snažila se tvářit, že ji nic není, že je naprosto v pořádku. Ale ve skutečnosti velmi trpěla. Nikdo nevěděl jak bezmocně se cítila. Nikomu to neukázala. Své utrpení samotného žití. Chtěla zemřít. Tak přestala v šestnácti jíst. Pak se ji vybavila šikana ve škole a to jak se ji smáli, že je tlustá. Tak se ji to vše vrátilo a začala hubnout. To už byla na střední v druháku.

Vše zlé se ji promítlo před očima. Tak přestala úplně jíst. Stala se z ní anorektička. Čím hubenější byla tím více šťastnější. Anorexie se stala její závislostí a posedlostí. Chřadla a chřadla. Na to, že už předtím byla hubená tak to s ní šlo s kopce. Pak díky novému přítelovi spadla do pervitinu. Na to, že už byla kost a kůže tak pervitin ji pomohl do hrobu. Zemřela. Na anorexii a předávkování pervitinem. Už byla moc vychrtlá tak, že ji nohy neunesly. Skácela se na ulici úplně mimo a zemřela. Anorexie s drogami ji zabili, ale to vlastně chtěla.


Kam dál