Krvava slza- Neznámá přítelkyně duch

27. october 2010 at 14:16 | Dark.Vampire.PrincesS
Netušila jsem, že umím i proměnovat. Tohle byli příznaky proměnování. Bude z ní upírka. Bude jako já...neuměla jsem si to představit..Budu ji muset hlídat. Novorozenecká žíznivost...To bude něco...Jak ji uhlídám? Je to tedy pravda?? Vše co se o nás říká?? Sakra...pěkně sem si to zavařila...Ale hlavní je, že to přežije..Doufám. Uplynuly asi tři-čtyři dny kdy konečně Miluna otevřela zase své oči. "Jak se cítíš?" starala jsem se. "Dobře jen mě pálí v krku." měla žízen. "Máš na něco chut?" neznala chut krve. Aspon co já vím... "Na krev." odpověděla. Tak ji tedy znala. Spletla jsem se. Nebo ona nás vlastně znala. "Pojd půjdeme na lov? Ano?"...chystala jsem se na lov. Já se uměla ovládat....Nekdy sice horko těžko... Ale dokázala jsem to. "Uměla by ses ovládnout?" zeptala jsem se náhle. "No no já nevím. Možná. Ty?"...nevěděla. "Ano. Už hodněkrát jsem musela..." opáčila jsem. "Aha..." Tak jsme vyšli. Šli jsme na lov lidí. Už jsem se nemohla dočkat na tu chut. Na chut teplé didské krve. Dlouho jsem ji neměla. Ten duch té dívky chodil spíše letěl za námi. Pořád nás sledoval. Cítila jsem závany smrti. Měla jsem z ni strach. Nepoznávala jsem ji. Stýskalo se mi po mých mrtvých přátelích. Cítila jsem se jako kdybych byla v minulosti. Myslela jsem na ně. Ze vzpomínky s posledního Halloweenu mi běhal mráz po zádech. A ještě větší a děsivější vzpomínka byla pohled na naše mrtvé rodiče. Byli jsme samy. Táta byl bůh ví kde. Už to ví?? Hledá nás?? Zajímá se o nás?? Chce nás?? Byli jsme jeho děti. Jeho dvě dcery. I když každá z nás měla jinou mámu. Sestřina máma, ale utekla. Rozvedla se s tátou. Dělala mu ze života peklo. Zešílela. Byla psychycky narušená. Její psychyka byla na dně. Bůh ví jestli nezešílela natolik, že se z ní stala vražetkyně?? Měla jsem hodně otázek. Bylo mi z toho všeho do pláče...Kéž by to šlo vrátit zpátky... Ty chvíle štěstí.. Chtěla jsem zemřít připadala jsem si jako chodící mrtvola. Obličej zvrásněný smutkem, žalem. "Taky si připadáš jako oživlá mrtvola?" zeptala se náhle sestra. "Ano" odpověděla jsem s velikým povzdechem. Šaty jsme měli od krve. Najednou sestra "Tááámhle Támhle!! Támhle je člověk!!" najednou protrhla ticho. Už se chystala rozběhnout. Já ji ryhle zachytila. "Pššššššt. Počkej. Musíme nenápadně. Musíme se připravit..." vyhrkla jsem. Tak jsme se snažili kolem něj nenápadně projít. Když jsme byli kousínek za nim tak jsme po něm skočili. Přidrželi jsme si ho. Koukli se na něj s takovým pohledem, že bylo vidět jak je vyděšený. Zakroutili jsme si krkama. Protáhli se pořád s tím vražedným pohledem. Byl ztuhlý a jen na nás pokukoval. Hned na to jsme se zakousli. Já do krku a sestra do ruky. Vykřikl bolestí. Škubl ssebou. Ale jinak se zdál klidný. Jen bylo v jeho obličeji vidět, že je nesvůj a vystrašený. Bylo mu asi tak osmnáct. Nebyl moc starý. Ale jeho klid ustal když zjistil, že usíná, umírá. V tu chvíli sebou začal trhat, škubat, kousat abysme ho pustili. Ale o to více a hlouběji jsme se zakousli. Bolestí padl na kolena. Začal škemrat, křižovat se. Abychom ho nechali. Ale marně. Bůh mu nepomohl. Upírský život, život  nesmrtelnosti byl dobrý jen v tu chvíly co naše nejbližší rodina, naše blízké přátelé jsou nesmrtelní také. Když si můžete být jisti, že o ně nepříjdete. Že budou navždy s vámi. Ten duch té dívky byl zase za námi. S takovým vražedným pohledem. Byla rozzuřená! To mi došlo. Mrtvý muž padl k zemi. A my zírali na tu dívku. Když spatřila náš vyděšený výraz tak se pousmála a udělala na nás andělský úsměv. "Ahojky." pozdravila. "Proč chodíš pořád za námi?" zeptala jsem se ji. "Jsem sice duch, ale mám cit. Ty bys to, ale měla vědět když jsi empatička." namítla. "Připadám si sama. Mrzí mě, že si mě nepamatuješ. No jo minulý život si pamatuje málo lidí." řekla. "My nejsme lidé." namítla jsem já. "A co?" divila se. "No vypadáte jako upírky. Pravda." zamyslela se...a pokrčila rameny. Já jen přikývla. "Aha." dodala. "Víš co? Pojd s námi." a pousmála jsem se. Její úsměv se ještě rozšířil. "Nedávno jsem našla nádherného kluka. Ale nemám na něj. Ducha člověk?" řekla najednou. "Tebe to hodně trápí co? A jak si vlastně zemřela?" ptala jsem se. "Milovala jsem tě. Tys mě, ale neměla moc v lásce. Byla jsi celý můj život. Jenže než jsem stihla tě přesvědčit, že jsem ta pravá tak tě srazil opilý řidič. V nemocnici jsi zemřela. Vypátrala jsem ho a s velikou chutí jsem ho propodala noži. S takovým vstekem. Neudržela jsem se. Zabila jsem ho. Jeho krev jsem vypila. Až potom jsem byla připravená odejít. Zabila jsem se. Skočila jsem pod vlak..." vysvětlovala. A posmutněla. "Hledala jsem tě jako duch. A našla jsem tě, ale v upírské podobě." dodala. Dívala se do zemně. "Ostatní mě nevidí...Ale ty ano." řekla. "A jak to, že já tě vidím?" divila jsem se. Sestra na mě koukala jako na blázna. "Sestra mě také nevidí..." poklesla. "Tvoje.." vzdychla. "A kdo tě ještě vidí?"...zajímala jsem se. "Jen ty." opáčila. "Jsi jediná." zase si povzdechla. "Ale jak je to možné??" nedokázala jsem to pochopit. "V minulém životě vzniklo nějaké poutu. Silné. Nenávidělas mě. Proč?" div se nerozplakala. Připadala jsem si tak strašně. Provinile. Ale nejhorší bylo to, že jsem si nemohla, nedokázala vybavit nic z minulého života. Byla pěkná. Bylo mi ji líto. Tak moc jsem si přála aby byla jako já. Upírka nebo aspon člověk. "Vysvobod mě prosím. Chci být živá. Chci být jako ty. Chci zase dýchat!! Tohle je prokletí!!" prosila o vysvobození...!!!POKRAČOVANI PŘIŠTĚ!!!
 

3 people judged this article.

Comments

1 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 14:32 | React

Ahůj!.)
moc ti děkuju!:) je jednoduchej ale neva :D
co dělám?celej den se těším na miláčka :) co ty:)?

2 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 14:38 | React

koukala jsem že se to nějak mění!:)
ale pozadí komentářu-jestli můžu poradit bych dala světlejší špatně se to čte :)

jop děkuju moc <3

3 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 14:45 | React

to záhlaví bych právě nějak poměnila :)

4 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 14:49 | React

nemáš za co :) nemáš ICQ?:)

5 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 14:58 | React

jestli tam teď jsi tak mi napiš na ICQ:)přidala jsem si tě:)

6 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 15:05 | React

hezkej layout :)

četla sem powedený!:)

7 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 15:09 | React

řekla bych že jop :3
jen zkus dát okraje stránky bílí .)

8 scorebylife scorebylife | Web | 27. october 2010 at 15:16 | React

a teďka jak máš menu ty odkazy atd,tak je obarvi na jinoou barvu než bílou:)

9 >>Kikiswek<< >>Kikiswek<< | Web | 27. october 2010 at 18:14 | React

krásný!:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement