Mrtví Po smrti část.2

25. february 2011 at 19:32
Po smrti Objevila jsem se na takovém malém plácku... vypadalo to jako nějaká zahrada.. Bylo zvláštní počasí... Byla to zahrada s železným plotem.. a malinkou brankou... Zahlédla jsem Bellu.. Povídala si tam s nějakým klukem. Ale tihle lidé jsou přeci dávno mrtví? Ta zahrada byla plna lidí dávno po smrti... A byl tam i Michael Jackson! A támhle byl Dracula a Elisabeth Bathory s Turzem. Bylo tu tolik lidí... "Hej Elizabeth pojd sem!" volala mě Bella. Všichni na mě zírali.. Bylo mi trapně.. Šla jsem za ni... "Ahoj já jsem Stevan." pozdravil mě ten chlapec... Byl to nádherný blondák..s delšími vlasy, které zářily jako slunce..jeho záře.. A oči měl nádherné veliké temně zelenozlaté.. "Ahoj" řekla jsem očarovaně. Byl jako bůh.. "Jak jsi zemřel?" zeptala jsem se ho. "Ehm..no.." zamyslel se. "Promin.." zalekla jsem se. "To nic..ted už je to stejně jedno...",, (Stevanův příběh) Byl jsem s kámošem na fotbale... Byl normální den.. jako každý jiný.. Byla Sobota večer. Po fotbale jsem šel dříve než on.. Šel jsem zkratkou, která mi byla osudná.. Bydlel jsem kousek od vlakového nádraží.. rozhodl jsem se, že si zkrátím cestu... tak jsem vstoupil do kolejí.. přímo pod jedoucí vlak.. Smrt přišla hned.. A od té doby chodím po světě jako duch. Nemohu ještě odejít. My všichni jsme duše..neboli duchové, kteří čekají na rozhodnutí. "Mám podobný příběh..." opáčila jsem. Až na to, že mě v smrti pomohla moje máti. "Jakto?",, ptal se. "Máma se opila když jsem byla v komatu a když jsem z ní dostala jak je Belle, že umřela... tak jsem s rozbitou hlavou po autonehodě, která nás postihla... ,,Začala jsem plakat,,.. zřítila jsem se k zemi rozrazila jsem si hlavu o zem a pořezala se o láhve od alkoholu...",, "To je hrozná smrt.." opáčil. "To by mě zajímalo co je horší jaká smrt? Zabití vlakem nebo několikrát rozražená hlava a vykrvácení na pořezání od láhví...?" uvažovala jsem. "Podle mě tvá...krásko..." odpověděl.. "Krásko?",, divila jsem se... Bella mezitím plakala.. brala to, že jsem ji odkopla... Nepochopila... "Bello pojd sem! No tak...! Prosím!" volala jsem ji. Bella zvedla hlavu... vstala jako omámená a přišla... Jsme duchové... vyvolá nás někdo? "To tak. Nás?",, "Máš pravdu..Je to blbost...",, "A co Wilém a Miroslav? Nenavštívíme je?" vspoměla jsem si na něho... kluka, který ani neví, že žiju... "Ne!" vykřikla Bella a rozvzlykala se... No tak.. Plakali jsme obě... Stevan mě objímal a utišoval. "Chybí mi máti! Byla opilá... asi si to vyčítá!" a plakala jsem plakala... Byla jsem duch.. Za tím plotem vedla prašná cesta.. a naproti zahradě byl hřbitov... U té cesty byla nějaká škola.. Připadala jsem si jako ve středověku... Až na to, že tou cestou chodili diskanti..a namyšlení lidé.. Ale zahlédla jsem... "Wilém!" vyjíkla jsem... Byl zarmoutilý... Měl skloněnou hlavu... Vlasy měl ostříhané.. V tu chvíli mi vůbec nevadilo, že poslouchá Justina... Obíká se jako barbie disco... a poslouchá nějaké nebudu jmenovat... Bella se usmála a běžela za mnou.. Byl tam i Mirek.... Její láska... Já k Wilémovi nevím co k němu cítím.. je namyšlenej..a já nebyla jeho typ... A Bella Mirkův typ taky není.. Ted jsme mrtví...
 

1 person judged this article.

Comments

1 Kath* Kath* | Web | 26. february 2011 at 9:04 | React

Veľmi pekné ;) Mi to trochu pripomína ságu GhostGirl,neviem či poznáš

2 Das Das | Web | 26. february 2011 at 13:47 | React

promiň, že nečtu, ale musím jít se psem - aby se táta nezbláznil, že s ním půjdu až o půl ho´dky dýl.. :/ .. jdu s nim ráda, ale.. je přece jednu, kdy vyrazím, nee? :D :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement